Legenda o Bílé Paní
Legenda o Bílé Paní
bp_03_znaveny_jezdec
Těžká dubová vrata se
se skřípotem otevřou a krásný jinoch vjíždí do hradu. Bílá Paní se na něj usmívá,
ale on vidí jen vznášející se louči. Bere ji do ruky a vydává se po schodišti do hodovní síně. Místnost je osvětlena. Je prostřeno k hostině ale nikde ani živáčka.?!
foto: André Pilon
Znavený jezdec
kapitola třetí
III
Znavený jezdec
Obloha náhle potemněla, přihnaly se po ní husté mraky a těžké kapky začaly bubnovat na zbytky břidlicové střechy.
Hrad nebyl obýván od té doby, co v něm začalo strašit a páni i služebnictvo se přesunuli do méně chmurných přístřešků.
Blesk osvětlil protější stranu údolí i pustotou zející přístupovou cestu.
Znenadání se na horizontu vynořil jezdec.
Kůň se zdál unaveným
a jezdec ospalým.
Po první ledové sprše
však oba pookřáli
a jezdec přinutil koně vklus.
Klus pozvolna přešel
v cval a tajemný host
i jeho kůň se v noční tmě nezadržitelně řítili
k hradu. Od této chvíle vše probíhalo
jakoby ve snách...