XI

Čarodějnice

<<<

>>>

Čarodějnice


Ještě téže noci vyhledala proslulou čarodějnici.


Bílá Paní: „Nechce se mi žít a ač je to hřích, nic mě na tomto světě netěší.  Byla jsem smutná, ale smířená, můj rozvážný otec mi dával sílu bránit se nenávisti.  Od dnešního dne jsem však sama, chci si svou pomstu vychutnat až do dna a obrátit všechnu svou moc proti jediné přícině všech strádání mých a mého lidu. Obětuji všechno, na ničem už nezáleží, za jedinou radu! Jak zničit toho vraha?!  Černého Rytíře. Pak mohu v klidu dodýchat a ty se smíš stát paní Bíleho Zámku."


Čarodějnice: „Jen krásná a svůdná žena jej může do svých osidel polapit, a také nesmírně krutá, krutější néž on sám. Jeden doušek vzácného lektvaru a Tvůj život se navždy změní, ale není cesty zpět. Nechceš na ten nesmyslný krutý boj zapomenout a vzdát se pomsty?"


Bílá Paní: „Nikdy !!!! Nikdy !!!! Nikdy !!!!"

neslo se lesní ozvěnou.


Čarodějnice:

„Ujednáno tedy.

Staň se co stát se má,

hradní paní budu já,

já….. jááááááá.....“