KRÁLOVNA
kral_07_vnitrni_nepritel
„Pane musíte mne vyslechnout, jdu se přimluvit za svého bratra, nikdy nepil, vůbec nechápu, co to do něj vjelo, třeba není opilý jen nemocen.”
Vtrhla do lazebny jako uragán a než-li jí v tom kdokoli mohl zabránit, ...
(Cedrik snad nikdy neviděl takovou krásu... )
...držela ruku svého bratra.
„Bože, je tak studená...je tak....Gerarde! Vzbuď se!... Gerarde???! On nikdy nebyl opilý, že ne?” zoufale klesla na holou zem podle lůžka svého jediného příbuzného, ale neplakala, všechny slzy už jí dávno vyschly.
Hleděl s hrůzou na tu scénu a uvědomil si, že pokud by dnes v noci nepotkal Claire, možná by se právě tato dívka stala světlem jeho života, zmateně podal dívce ruce
a pomohl jí vstát, hluboce se jí při tom zadíval do očí a byl zděšen tím, co v nich uviděl.
I ona byla zděšená, právě totiž potkala muže svého srdce.
„Moc nás mrzí co se stalo, nevíme kdo a nevíme proč.”
Pokračování příště.
proč
SEDMÁ KAPITOLA
Cedrik věděl proč nemluvit o svém hrůzném nálezu hned na nádvoří, co teď určitě nebylo zapotřebí - posilovat strach už tak dosti zkoušených obyvatel hradu.
Rozhodl se tedy, že neponesou tělo ubohého mladíka s náležitou obřadností a pietou,
ale budou se snažit budit dojem, že poněkud břebral a odvedou ho tímto způsobem na ošetřovnu.
Ošklivou ránu skryli umně do těžkého tmavého pláště a tak byl obrázek společensky unaveného hrdiny pro veřejnost dokonalý. Lazebníka však ani
na vteřinu naošálili, jakmile se objevili ve dveřích, bylo mu vše jasné a zeptal se:
„Má ještě nějaké příbuzné?”
„Otec padl vloni na jaře v boji o průsmyk, matku nemá, ale má sestru, znám jí, mám pro ní dojít?” odpověděl statnější ze dvou stráží.
„Počkejte ještě chvíli musíme to dobře uvážit, zatím jí stejně nemůžeme vydat tělo, musíme provést šetření a na zlé zprávy je vždy času dost,” odpověděl Cedrik.
Vnitřní nepřítel? (7)
