Velitel stráží byl zkušený voják se šestým smyslem a tak se probral okamžitě při prvním úderu, rychle přes sebe přehodil dlouhou lněnou košili a do pravé ruky uchopil nezbytný meč. Prudce otevřel.......

    ,,Vy má paní?”

Královna rychle vklouzla do pokoje a zavřela dveře.

    ,,Mluvte prosím šeptem.”

    ,,Oč jde? Rád bych se oblékl, mohla byste se prosím otočit?”

    ,,To nebude zatím nutné, na hradbách je klid a z dalekého kraje se zatím neblíží žádné nebezpečí. Posaďme se prosím.”

    ,,Ano, samozřejmě... cítím se poněkud zaskočen vaší návštěvou, promiňte mi ten úbor, ale vždy spím nahý, otužuje to tělo...  “ ,,A bystří mysl,” dodala s úsměvem královna.

    ,,Nepřišla jsem obdivovat váš perfektní úbor, přišla jsem s mnohem vážnějším posláním a věřte mi tíží mě to již několik dlouhých nocí, ale nastal čas, nemohu to déle odkládat. Tak tedy k věci: mohl byste mne milovat pane?”

    „Vás paní? Milovat? Jak by vás někdo mohl nemilovat, vždyť vy jste naše slunce, paprsek naděje, krásná, zářivá, jako i vaše vznešené jméno Claire (čti: klér, franc., znamená světlý, čistý, zářivý).

Miluji vás tak, jak jen může oddaný voják milovat svou královnu, dal bych pro vás svůj život. Co je to za divnou otázku? Milovat vás je můj úděl, je to má svatá povinnost a je mi bezmeznou ctí, že mohu milovat právě vás! ”

    ,,Dobrá, zeptám se tedy jinak. Mohl byste mne milovat tak, jako muž miluje ženu? Myslím láskou fyzickou?”

    ,,Co je to za strašnou otázku? Před třemi měsíci jste pochovala krále a pak... váš otec, bratr a vaši... synové! Jiří byl dokonce mým nejbližším přítelem! Při vší úctě má paní... držíte smutek a to hned několikanásobný strašný tíživý, ale snad jste ještě neztratila zdravý úsudek, okamžitě pošlu pro lazebníka, někdo vám musí pomoci!”

    ,,Věřte mi pane, vidím jasně a všechny odevší chovám s úctou v srdci, ani

na vteřinu mě nenapadlo hanobit jejich památku, má otázka jen zněla zda byste byl schopen mě milovat byla-li bych svobodná a bez koruny, jsem-li jako žena dostatečně přitažlivá, abych mohla sdílet vaše lože, pochopil jste otázku?”

    ,,Otázku chápu má paní, ale nevím kam směřujete? “

    ,,Jen mi prosím odpovězte, mohl byste se jednu jedinou noc milovat se ženou

o téměř patnáct let starší a nehnusit si ten akt?”

    ,,Jste nesmírně krásná má paní, ano jistě bych se mohl milovat s takovou ženou

a s určitostí by mi to milování přineslo mnoho rozkoše, nevím ale, chtěl-li bych pak zůstat jen u noci jediné. Je to však holý nesmysl, nikdy bych si netroufl oslovit tak krásnou a hrdou ženu, ani bych se k ní nepřiblížil. Odpověděl jsem dostatečně jasně na vaši otázku?”

    ,,Ano naprosto, děkuji vám. Mám však ještě jednu poslední. Kdybych vám teď

a tady předložila důkaz o tom, že zítra uvidíme slunce vycházet naposledy

a přikázala vám mě milovat, co byste mi odpověděl?”

    ,,Ač jsem sám a mé srdce právě nehoří pro žádnou dívku a je tedy cele oddáno vám má paní, nemohl bych uposlechnout takového příkazu, znám své místo a ctím svého krále i královnu.”

    ,,Je to vaše poslední slovo?”

    ,,Ano poslední”.

Královna se narovnala a zamířila ke dveřím.