KRÁLOVNA
KRÁLOVNA
kral_03_velitel_strazi
Královna sáhla do kapsy pláště. Bez hlesu mu podala otevřený dopis.
Okamžitě poznal královu pečeť.
,,Je ale adresovaný vám!”
,,Ano to souhlasí, ale týká se to i vás, čtěte prosím.”
Ve světle svíce rychle přelétl list papíru.
,,Zvláště pak tento odstavec,” řekla královna ukazijíc štíhlým prstem konkrétní místo v dopise. Mladý muž s hodností kapitána četl sépiové řádky na pergamenu
a těžko skrýval své vzrušení. Královna na něj hleděla a podle výrazu tváře přesně věděla kterou pasáž právě čte, sama tyto řádky četla snad tisíckrát.
Když dočetl přistoupil k oknu a tentokráte se on dlouze zadíval kamsi za obzor.
,,Křivdil jsem vám má paní, odpusťte mi jestli můžete, odpusťte prosím, že jsem jen na jednu vteřinu mohl zapochybovat o vaší čistotě a oddanosti králi Yanovi,
je mi hanba.”
,,Ne, to mně je stydno, že jsem se musela jít svěřit s tím tíživým tajemstvím dítěti ne o moc staršímu nežli byl můj prvorozený syn. Vlastně jsem se jen chtěla ujistit
o tom, že je to celé bláznovství. Ani si nedokážete představit jak moc bych si přála zde na tomto místě hovořit s vaším otcem Cedriku, víte sám, že byl nejlepším přítelem mého muže a naše rodiny se stýkají po dlouhá léta, jemu bych nemusela nic vysvětlovat, vše by už dozajista věděl od Yana a rozhodl by se jistě správně
a v případě, že by to rozhodnutí bylo ANO, pevně věřím, že by bylo i se souhlasem vaší paní matky.”
Královna se rozeštkala....: ,,Odpusťte mi prosím můžete-li, moc se bojím, bojím se těch přízraků, které vídávám při probělých nocích.....
A jak se vlastně daří otci? Stále nikoho nepoznává?”
,,Už tři dny se neprobral ze mdlob, obáváme se brzského konce.”
,,Ach můj bože, všichni ti krásní a silní lidé z mého života odcházejí jako pšeničné klasy pod údery srpu.”
,,Nemusíte se trápit má paní, můj otec stále ještě žije a já jsem pouze jmenovaný zástupce, dopis tedy není určen mně, nemusíte proto vzít tuto odpovědnost
na sebe, vy jste svou povinnost splnila vrchovatě a informovala mě i když tyto informace byly určeny jen a jen mému otci. Nejste-li si jista, že já bych byl tím správným vykonavatelem poslední královy vůle, můžete v pokoji opustit tuto místnost a nikdy se o našem rozhovoru nikdo nedoví, nakonec král vám nic nepřikázal, král vás pouze žádal... Pokud se však rozhodnete skočit do té pomyslné řeky vězte, že jste našla přítele, který vám ten skok ve všech ohledech a ze všech svých sil ulehčí.”
,,Dobrou noc Cedriku, moc vám děkuji snad má duše najde trochu klidu.
A pokuste se usnout, zítřek budete možná potřebovat všechny své síly duševní, fyzické i duchovní .”
,,Dobrou noc má paní, smím vás doprovodit?”
,,Ne to v žádném případě, naše setkání musí zůstat za každou cenu utajeno.”
půl třetí ráno
TŘETÍ KAPITOLA
Velitel vyskočil a odřízl královně cestu.
,,Teď přeci nemůžete pomýšlet na odchod má paní, teď ještě ne prosím, ne dokud mi nepodáte rozumné vysvětlení. Jak vám mám proboha pomoci, když nevím co vás tíží!” Mluvil uctivě, ale rozhodně, nemínil jí pustit a myslel to vážně.
Velitel stráží (3)